05/05

Zika, František

• 2. 12. 1869 Dobrá Voda (o. Pelhřimov) – + 6. 12. 1931 Opava

Poslanec Revolučního národního shromáždění, předseda Slezské zemědělské rady, Jednoty českých hospodářských společenstev, správní rady Moravské agrární banky, Minervy – továrny na šicí stroje, Slezské průmyslové společnosti, Ústřední hospodářské společnosti, Zemědělské jednoty Republiky československé, Centrálního hospodářského skladiště.
Hajného syn František Zíka z Vintířova se přiženil s Kateřinou Plášilovou na původně selskou rychtářskou usedlost č. p. 1 v Dobré Vodě u Pacova. Měli spolu 4 děti, z nichž František byl prvorozený, a proto předurčený k hospodaření na otcovském gruntě. Proti vůli svých rodičů se rozhodl pro studijní dráhu i na vlastní účet. V Českých Budějovicích absolvoval rolnickou školu, potom kurzy pořádané Zemským vyšším hospodářským ústavem v Táboře a lihovarnickou školu v Praze. Posléze nastoupil na místo správce lihovaru čížkovského panství. Touha po dalším vzdělání jej přivedla na místo hospodářského správce statku Klíše u Ústí n. L., aby mohl při zaměstnání ještě vystudovat Zemský vyšší hospodářský ústav v Děčíně-Libverdě. Po jeho ukončení nastoupil místo melioráře při technické kanceláři Zemědělské rady pro Království české v Praze. V konkurzu 18. 10. 1897 u barona Karla svob. p. z Rolsbergu získal posléze místo tajemníka Ústřední hospodářské společnosti v Opavě.
Ve vypjatém nacionalistickém prostředí pochopil, že je nutné práci obrozenců vyztužit hospodářskou činností a tu právě on ve velké míře ve Slezsku vykonal jako předseda Ústřední hospodářské společnosti (od r. 1909), zakladatel Jednoty hospodářských společenstev (1901), Centrálního hospodářského skladiště pro Slezsko a Moravu v Opavě (1902), prezident správní rady Moravské agrární banky. Stál v čele Slezské průmyslové společnosti, Zemědělské jednoty Republiky československé, správní rady Minervy, továrny na šicí stroje, Jednoty živnostníků, zakládal zemědělské a hospodářské školy v Klimkovicích, Kateřinkách, Kravařích a Opavě, družstevní mlékárny v Opavě, Jakartovicích a Ostravě, lihovary v Milostovicích a Novém Dvoře, Slezskou obchodní zádruhu v Opavě, drožďárnu v Třebovicích, řadu ovocnářských školek, pastvin mladého dobytka. Organizoval akce zcelování půdy v Milostovicích, Zlatníkách, Hlavnicích, Kylešovicích, Oticích. Podílel se na založení zemědělského muzea v Opavě, založil a redigoval časopis Zemědělské a družstevní rozhledy (1906). Byl členem Vyživovací rady ve Vídni za 1. svět. války, byl zvolen předsedou agrární strany ve Slezsku (1911), prezidentem Slezské zemědělské rady v Opavě a Bratislavě (1920), byl členem zkušebních komisí Vysoké školy zemědělské v Brně, Českého učení pro vědy politické v Praze, zpravodajem Státního úřadu statistického v Praze.
Oženil se 7. 5. 1901 ve Stěbořicích s Anežkou Hulvovou, dědičkou usedlosti č. p. 1 v Milostovicích, kterou později vyměnili za zbytkový statek Štítinu. Měl 4 děti, nichž dvě dcery, podobně jako on podlehly zákeřné chorobě TBC.
PhDr. Josef Gebauer
http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=2455

Jednou z nejvýznamnějších osobností Dobré Vody byl František Zíka, jehož jméno je obyvatelům naší obce připomínáno alespoň v názvu místní knihovny, kterou ve své době významně podporoval. Kdo tedy František Zíka byl? V obecní kronice nalezneme krátký novinový článek (z blíže neurčených novin) o činnosti a zásluhách tohoto slavného muže, který byl otištěn po jeho úmrtí v roce 1931. “V neděli večer zemřel ve slezské zemské nemocnici bývalý poslanec Národního shromáždění, místopředseda Zemědělské jednoty v Praze, předseda Slezské zemědělské rady František Zíka. Jím odchází náš přední pracovník zemědělský a bojovník za práva naše ve Slezsku, kde stal se r. 1897 tajemníkem Ústřední hospodářské společnosti, nedávno před tím založené poslancem drem Stratilem. Zíka, jenž se narodil r. 1869 v Dobré Vodě v jižních Čechách, a byl absolventem liebverdské vyšší hospodářské školy a potom úředníkem v Zemědělské radě v Praze, celou duší přilnul ke Slezsku, kde pracoval o povznesení zemědělství.
Obdiv vzbuzuje Zíkova všestranná práce, kdy stal se předsedou Ústřední jednoty hosp. společenstev, vybudoval Centrální hosp. skladiště a jeho filiálky, rozličná družstva, zejména také Ústřední mlékárnu v Mor. Ostravě a četné zemědělské podniky svépomocné. Dále se staral o zřízení hospodářských a hospodyňských škol našich. Pamatoval zároveň na součinnost se zástupci obchodu, průmyslu a živnostnictva a na posilu naši ve Slezsku, odtud vznikly četné organisace obchodní a peněžní. Zíka napomáhal všude radou a skutkem. Byl oblíbeným řečníkem na venkově a dovedl, jako málokdo, psáti našim vesničanům o zemědělských otázkách. Byl mužem práce. Šel za ní dle pevného svého plánu. Burcoval při tom národní vědomí mezi naším lidem ve Slezsku za nejhorších časů. Po převratu byl členem Nár. výboru a Revolučního shromáždění a stál u kolébky Zemědělské jednoty ČSR. Pomáhal neobyčejně svou radou při plebiscitových přípravách na Těšínsku a při navrácení části hlučínské k naší republice. Na Slovensko byl povolán r. 1926, aby řídil práce při Ústredném družstvu v Bratislavě. Zíka při tom nezapomněl na Slezsko ani na Prahu. Zejména se zúčastnil jako místopředseda Zemědělské jednoty prací pro květnovou hospodářskou výstavu, dále pro Masarykovu akademii práce a pro Zemědělskou akademii.
Pohřeb zesnulého bude ve čtvrtek o 1. hod. odpolední z kaple Matičního domu do Jaktari u Opavy a povede jej přítel zesnulého a jeho spolupracovník na četných hospodářských podnicích zemědělských, děkan a senátor Fr. Jan Kroiher.”
Básník Petr Bezruč napsal před šedesátinami F. Zíky báseň, kterou věnoval jeho čtyřem dětem.
Stanislava Zíková
http://www.sweb.cz/Dobra_Voda/zika.htm