16/16

Voženílek, Karel


Generál (1883-1943)
Karel Voženílek se narodil 13.12.1883 v Týnisku, okr. Vysoké Mýto. V letech 1895 až 1899 studoval na nižším gymnáziu ve Vysokém Mýtě a v letech 1909 až 1910 na odborné pivovarské škole v Praze. Prezenční vojenskou službu absolvoval v letech 1904 až 1907 u pěšího pluku 98 ve Vysokém Mýtě a do zálohy odešel v hodnosti četaře. V roce 1910 odjel do Ruska, kde pracoval jako sládek. Nejprve působil v Jelci (Orlovská gubernie), následně v Balašově (Saratovská gubernie) a nakonec v Mizači na Volyni. V srpnu 1914 se v Kyjevě přihlásil do České družiny a byl přidělen k její třetí rotě. Průzkumnou činnost od října 1914 vykonával v oblasti nasazení 3. armády gen. Dimitrijeva na jihozápadním úseku fronty, tj. na Dunajci a Sanu. Postupně byl taktéž povyšován a od prostého střelce se propracoval až k hodnosti podporučíka, které dosáhl v prosinci 1916. Při provádění průzkumné činnosti se osvědčil, o čemž mimo jiné svědčí i mimořádné povýšení na praporčíka v červnu 1916 za hrdinství projevené v boji. V červnu 1917 se stal velitelem 12. roty 1. čs. střeleckého pluku Mistra Jana Husi, na který se Česká družina rozrostla v únoru 1916. Bitvy u Zborova se ovšem nezúčastnil, protože koncem června onemocněl a až do počátku září se léčil v polní nemocnici v Jezerně. V listopadu 1917 byl ustanoven velitelem III. praporu 1. čs. střeleckého pluku. V době od prosince 1917 do března 1918 absolvoval v Polonném školu velitelů praporů organizovanou u štábu 1. čs. střelecké divize Husitské. Po jejím ukončení převzal u pluku velení II. praporu, se kterým absolvoval boje u Bezenčuku a Buzuluku. Koncem srpna 1918 stanul v čele Nikolajevské operační skupiny a několik dní poté byl povýšen na podplukovníka. Na sklonku září 1918 byl ustanoven velitelem 2. čs. střeleckého pluku Jiřího z Poděbrad, ale již o měsíc později se stal velitelem 1. čs. střeleckého pluku Mistra Jana Husi. Na konci října 1918 po sebevraždě plukovníka Švece převzal velení I. čs. střelecké divize Husitské a počátkem prosince byl povýšen do hodnosti plukovníka. Jako divizní velitel se v prosinci 1918 stal posádkovým velitelem v Kurganu a stejnou funkci vykonával od března do července 1919 v Irkutsku. V lednu 1920 byl ustanoven velitelem předvoje Čs. vojska na Rusi. Do Československa odjel s 18. transportem na lodi Sheridan koncem února 1920.

Do vlasti přijel koncem dubna 1920 a na sklonku července 1920 předal veškerou „legionářskou“ agendu, jejímž řízením byl pověřen za štáb Čs. vojska na Rusi. Počátkem července 1920 byl ustanoven do funkce velitele 1. pěší divize, která vznikla unifikací (sloučením) dosavadní I. čs. střelecké divize Husitské a domácí 1. divize, která se zúčastnila bojů na Slovensku. V listopadu 1920 dosáhl hodnosti generála V. hodnostní třídy. V době od června do července 1921 absolvoval I. informační kurz pro generály a štábní důstojníky v Praze. V říjnu 1921 se stal I. zástupcem náčelníka Hlavního štábu čs. branné moci. Do hodnosti generála IV. hodností třídy byl povýšen v říjnu 1924. Na sklonku téhož měsíce odjel do Francie, kde absolvoval stáž u zemského vojenského velitelství v Paříži, různých vyšších velitelství a škol. Do Československa se vrátil v září 1925. Po návratu byl ustanoven do funkce přednosty I. (všeobecně vojenského) odboru MNO. Své zařazení nezměnil až do rozpuštění čs. armády po německé okupaci v roce 1939. Divizní generál Voženílek zemřel v Praze 23.3.1943.

Karel Voženílek byl nositelem celé řady našich i spojeneckých vyznamenání. Z československých je možno uvést Čs. válečný kříž 1919–1918, Revoluční medalii, Medaili vítězství, Řád M. R. Štefánika „Sokol“ s meči. Ze spojeneckých se převážně jednalo o ruské, zastoupené Medailí sv. Jiří 4. stupně, Křížem sv. Jiří 4. a 3. stupně, Vojenským křížem sv. Jiří 4. stupně s vavřínovou větvičkou a Řádem sv. Anny 4. stupně s nápisem „Za chrabrost“. Uvedené vyznamenání dále doplňovaly francouzský Válečný kříž s palmou, francouzský Řád čestné legie ve stupních rytíř, důstojník a komandér, anglický Válečný kříž, rumunský Komandérský řád s hvězdou a Komandérský řád italské koruny.

K05-VOZ024-01   A3241
K05-VOZ024-02   A3242
K05-VOZ024-03   A3243
K05-VOZ024-04   A3244
K05-VOZ024-05   A3245
K05-VOZ024-06   A3246
K05-VOZ024-07   A3247
K05-VOZ024-08   A3248
K05-VOZ024-09   A3249
K05-VOZ024-10   A3250
K05-VOZ024-11   A3251
K05-VOZ024-12   A3252
K05-VOZ024-13   A3253
K05-VOZ024-14   A3254
K05-VOZ024-15   A3255
K05-VOZ024-16   A3256