Vejdovský, František

(* 24. 10. 1849 Kouřim, + 4. 12. 1939 Praha) – český zoolog
V roce 1886 učinil F. Vejdovský závažný objev. Při studiu buněk objevil jako první na světě významnou součást živočišné buňky centrozóm, a stal se tak více než důstojným pokračovatelem Jana Evangelisty Purkyně.
Když byl v roce 1892 založen 2. zoologický ústav, stal se jeho ředitelem právě ustanovený profesor srovnávací anatomie a embryologie Vejdovský. Již v roce 1898 publikoval naši první učebnici Zoologie všeobecná a soustavná, která znamenala převrat v tomto oboru, neboť z dosud popisné nauky se stala exaktní přírodní věda. Po penzionování profesora Antonína Friče (1902), prvního profesora zoologie na české univerzitě, sloučil Vejdovský zoologickou laboratoř univerzity s 2. zoologickým ústavem. V letech 1912-13 pak dokonce stanul v čele české části tehdy ještě Karlo-Ferdinandovy univerzity jako její rektor.
Profesor Vejdovský je považován za zakladatele moderní zoologie a biologie ve světovém měřítku. Kromě cytologie, tedy nauky o buňce, se věnoval srovnávací anatomii a embryologii živočichů – nauce o zárodečném vývoji organismů. Zkoumal zrání a oplození vajíčka, ale studoval také prvoky, houby, červy, mechovce i obratlovce. Popsal mnoho nových druhů a rodů živočichů, například drobného korýše Bathynella natans, kterého objevil v jedné pražské studni. Po vzniku republiky pak stál u zrodu Československé společnosti zoologické. Velkého uznání se mu dostalo i v zahraničí. Za všechny uveďme jmenování čestným doktorem proslulé anglické univerzity v Cambridge. Byl však nejen vynikajícím badatelem, ale i pedagogem. Řada jeho žáků se uplatnila později jako znamenití vědci, například autor řady stěžejních děl z oboru obecné zoologie Václav Breindl (spolu s Juliem Komárkem), zakladatel naší experimentální morfologie Viktor Janda, zoolog a vynikající entomolog Julius Komárek, všestranný zoolog Alois Mrázek, histolog a embryolog František Karel Studnička či první profesor srovnávací fyziologie u nás Karel Wenig.
F. Vejdovský napsal přes sto odborných studií a necelou desítku knih a učebnic, například Zrání, oplození a rýhování vajíčka (1886) či Struktura a vývoj živé hmoty (1926).
(pm)

František Vejdovský
24. 10. 1849, Kouřim – 4. 12. 1939, Praha
Zoolog, jedna z největších osobností české moderní zoologie. Vystudoval přírodní vědy na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze ještě před jejím rozdělením; promoval v r. 1876. V r. 1877 se habilitoval ze zoologie nejprve na české technice a o dva roky později na univerzitě. V r. 1884, již na české univerzitě, byl jmenován mimořádným a v r. 1892 řádným profesorem srovnávací anatomie a embryologie. V r. 1902 se stal řádným profesorem zoologie a stál také u zrodu Zoologického ústavu univerzity. V létech 1912 a 1913 byl rektorem univerzity.
Hodně cestoval a pracoval také na zoologických stanicích v Terstu a Neapoli. Již roku 1879 se stal členem Královské české společnosti nauk a zastával tu více funkcí; byl také jejím dlouholetým předsedou (1917–1932); naopak členství v České akademii věd a umění, které mu bylo při jejím založení nabídnuto, nepřijal. V r. 1927 stál u zrodu Československé společnosti zoologické a stal se jejím čestným předsedou. Jeho vědecká práce byla oceněna členstvím v řadě zahraničních vědeckých společností (v Záhřebu, Moskvě, Bruselu, Filadelfii, Krakově, Paříži a Londýně).
Ve výzkumu největší zásluhy získal cytologickými studiemi. K jeho největším objevům patří nález dynamického střediska buňky, tzv. centrozomu, který hraje důležitou roli při růstu organismu. Za tento objev byl ve věku 37 let poctěn udělením čestného doktorátu univerzity v Cambridge. Jako svého učitele ho uznávala řada následujících výrazných osobností české biologie – např. Bohumil Němec, František Karel Studnička, Antonín Mrázek, Emanuel Rádl, Julius Komárek a mnoho dalších.