Tayerle, Rudolf

(* 26. 8. 1877 Praha, + 6. 3. 1942 Mauthausen) – český a poté československý sociálnědemokratický politik, odborář, publicista a účastník protirakouského i protinacistického odboje
Rudolf Tayerle se v mládí zapojil do odborového hnutí Českoslovanské sociální demokracie a v roce 1911 se stal už ústředním tajemníkem Odborového hnutí českoslovanského, kterým zůstal až do nacistické okupace v roce 1939. V té době měl už za sebou deset let práce redaktora v časopisu Kovodělník a i jeho další publicistická činnost většinou reagovala na aktuální odborové problémy: Odborové hnutí (1907), Závodní výbory (1922).
Za 1. světové války patřil v sociální demokracii k “nacionalistickému” křídlu A. Němce a A. Hampla, které se postavilo proti Šmeralově prorakouské politice. Jako významný odborový předák Tayerle v lednu 1918 prohlásil sebeurčovací právo za prvořadý politický úkol a jménem odborů protirakouský odboj znovu veřejně podpořil i v létě 1918. Byl také iniciátorem politické dohody mezi odbory a dalšími složkami odboje.
I po vzniku Československa byla jeho hlavní pozornost upřena na odbory, třebaže byl zároveň v letech 1919-39 poslancem Národního shromáždění za sociální demokracii. Pro své zkušenosti byl delegován i do předsednictva Mezinárodního odborového svazu. Po Mnichovu se stal spoluzakladatelem a předním činitelem Národní strany práce, jejíž činnost však záhy ukončila okupace.
Po 15. březnu 1939 se Tayerle zapojil do vznikajícího sociálnědemokratického odboje, ale už 1. září 1939 (v rámci akce Albrecht der Erste) byl zatčen gestapem. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen v Rakousku.
(tp)