Zachar, Otakar Ing.

(1870 – 1929)

Sládek a nájemce pivovaru v Kročehlavech u Kladna. Přítel Mikoláše Alše a též literárně činný.

Pocházel po předcích ze Žebráka, ale narodil se v Točníce dne 16. března 1870. Mládí prožil v Berouně a pak v Praze, kde dosáhl diplomu inženýra chemie, načež pokračoval ve studiu kvasné chemie v Berlíně a v Kodani. Zvláštní zájem projevil o dějiny chemie a její předchůdkyně alchymie, kterou studoval nejprve v knihovně Národního muzea v Praze, přičemž vydal v roce 1899 z rukopisu Mistra Antonia z Florencie Cestu spravedlivou v alchymii z roku 1457. Potom odjel do Leydenu v Holandsku, kde pokračoval ve studiu z českých knih, které se tam dostaly z Upsaly jako kořist Švédy odvezená za třicetileté války z Čech. Tak se stal inž. Zachar jedním z prvních pěstitelů dějin českých alchymistů a chemiků.

Ujal se pivovaru v Kladně, stal se plodným spisovatelem ve vlastním časopise SLÁDEK, v odborném KVASU a jiných. Knižně vydal r. 1906 Pivovarské kapitoly a feuilletony. Psal i divadelní hry – např. Na šachtě, V pivovarské kanceláři, Washingtonská služka a také verše, z nichž byly V. J. Novotným zhudebněny Pivovarské písničky. Přiblížil Mikoláše Alše pivovarskému životu, z čehož vznikla řada Alšových kreseb.

V roce 1914 napsal práci Z dějin spiritismu v minulosti, s dřevoryty Josefa Váchala. Jinak byl též činným politicky a národohospodářsky.

Zemřel 29. listopadu 1929 v Praze.